City 9 deaths-Tajemná místnost

3. prosince 2014 v 15:00 | luc!k |  City 9 deaths
Heuréka!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Už mi to jde xD Mám z toho takovou radost :3
City 9 deaths



Jack mě nesl v náručí ke zdi. To by bylo samo o sobě dost divný ale když se ta zeď' sama otevřela ,málem jsem se udusila vyjeknutím. Vstoupili jsme dovnitř a stěna se zase zavřela. Jack mě přestal držet a postavil mě na zem. Rychle jsem od něj ustoupila. ,,Co to sakra bylo?'' zeptala jsem se. ,,Jen malá vychytávka naší školy. Vím o ní jen já .A teď' i ty.'' Rozhlédla jsem se po místnosti. Byl tu malý kuchyňský kout, malý stůl a tři židle a naproti nim stálo křeslo u krbu. Za křeslem byly dveře. ,,To je tvoje?''zeptala jsem se celá zmatená. ,,Jo. Mám rád svůj klid a navíc je to dobrá schovka když se chci ulít,'' zazubil se. Podívala jsem se na něj a na chvíli zapřemýšlela co mě to napadlo se za ním vydat. ,,Tak a ted' snad můžeme přejít k jiné otázce, ''navrhl. Zvedla jsem obočí.,, Co tu vůbec děláš?''zeptal se ,zády se opřel o stěnu a ruce zkřížil na prsou. ,,Šla jsem za tebou. Potřebuju pomoct a když si odešel jiná možnost než se za tebou vydat nebyla.'' ,,A napadlo tě třeba zavolat? Nebo ještě líp nehledat mě? Víš co se mohlo stát kdyby tě někdo viděl. Bud' by tě zavedli za ředitelem, nebo si tě pěkně podali. A ujišťuju tě ,že tohle je jen ta lepší varianta,'' procedil skrz zuby s napjatým obličejem. Tak tohle mě dopálilo. ,,Kdyby si neodešel nemusela bych tě hledat,''opáčila jsem. Obličej mu povolil a trochu se pousmál. ,,Nenapadlo mě ,že by si mě postrádala.'' ,,To ani náhodou,''začala jsem ,, jenom ,že tvůj kámoš zřejmě není tak ohleduplný jako ty. Místo aby se držel zpátky nechává výhružný vzkazy na stěnách, podotýkám napsané lidskou krví a je mu fuk kdo to přečte.'' Jack svraštil obočí. ,,Vím o tom. Ten démon se jmenuje Markus.Je to hroznej debil,'' odkašlal si když viděl můj káravý pohled,, chtěl jsem říct ,že není tak galantní jako já. Vyrůstal s tím ,že démoni mají škodit .Nemají mít žádnou lítost ani žádné přátele. Nic. Kdyby to nebyl příkaz ředitele nikdy bych z vaší školy neodešel.'' Přikývla jsem. ,, No ,nepřišla jsem tě tu obviňovat. Chci aby si mi pomohl zjistit kdo tohle všechno nařizuje a proč.'' ,,Cože?'' zadíval se na mě jako kdybych se zbláznila. ,,Ty chceš zjistit kdo to všechno dělá? A s mým se zeptat jak?'' posmíval se mi. ,,No já to asi nezjistím ale ty by si mohl,''řekla jsem sladce. Přestal se opírat o zeď' a šel ke mně. ,,Víš vůbec co by mě tohle mohlo stát? Nejen vyloučení nebo snad mučení ale rovnou život,''řekl mi. ,,To jsem nevěděla,''přiznala jsem. Obešla jsem ho a šla ke zdi. Snažila jsem se hledat něco jako kliku ale nic jsem nenašla. ,,Co to děláš?''chtěl vědět Jack. ,,Co myslíš? Kliku nebo čudlík kterým by se ta zeď otevřela abych mohla odejít a zjistit si to sama.'' Jack byl najednou vedle mě a chytil mě za ruce. ,,Máš rozum? Nepustím tě ven hledat nějakýho pošuka. Půjdu já.''rozhodl. ,,Ale to po tobě nemůžu chtít..'' začala jsem protestovat.,, Ne. To je moje rozhodnutí a tečka. Když se mi něco stane, jakože nestane ,protože jsem tak dokonale úžasnej, ''usmál se a já se ušklíbla ,, tak mám daleko větší šanci něco zjistit než ty. Večer máme schůzku . Půjdu tam a někoho se zeptám. Ty tu mezitím zůstaň. '''řekl mi. Nezmohla jsem se ani na slovo a byl za dveřmi. Stála jsem tam a čekala. Zase z nich vyšel a vypadal zcela spokojeně. ,,Zprovoznil jsem pračku a taky bude téct teplá voda. Jen tak mezi námi - měla by ses vykoupat, děsně smrdíš, ''nakrčil nos. Praštila jsem ho do ramene. ,,Já za to nemůžu! Víš jaký svinstvo je v těch chodbách? '''hájila jsem se což ho rozesmálo. ,,OK. Ve skříni je oblečení. Bude ti velký ale můžeš si ho půjčit a taky si vyprat. Vrátím se až nad ránem. Pokud jde o jídlo něco by mělo být v lednici ale donesu ti.'' ,,Jasně. Nedělej si se mnou starosti,'' mávla jsem rukou. ,,Fajn. Jo abych nezapomněl. Tohle je tajná chodba ,takže tu není signál.'' ,,Není tu signál?'' vyjekla jsem,, ale já mám volat holkám každou druhou hodinu.'' ,,Neboj dej mi na ně číslo a já jim napíšu,'' navrhl. Vytáhl svůj zcela zbrusu nejnovější model mobilu a podal mi ho. Naťukala jsem čísla a uložila kontakt. Podala jsem mu ho zpátky. Vzal si ho a schoval. ,,Tak. Mám v ložnici na poličce nějaký knížky. Nevím jestli je to zrovna tvůj žánr ale aspoň něco.'' pokrčil ramena. ,,Jo neboj. Tak zatím ahoj,'' řekla jsem. Chvíli se na mě jen tak díval a pak najednou zmizel za zavírající se zdí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verri Verri | 3. prosince 2014 v 21:40 | Reagovat

Super díl! Musela jsem si sice nejdřív přečíst předchozí, protože se mi povedlo zapomenout, co v něm bylo, ale to bude tím, že všechny ty písemky, co teď píšem, mi nějak gumujou mozek xD Těším se na další kapitolu! :-)

2 lujcy lujcy | Web | 4. prosince 2014 v 19:10 | Reagovat

[1]: jo mám to podobně :D
jinak děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama