Mysterious Queen-30.část

1. ledna 2016 v 0:02 | luc!k |  Mysterious Queen
Všechno nejlepší do roku 2016!!


Po mé korunovaci jsem se hned začala zajímat o státní záležitosti. Bylo potřeba, aby všichni měli dostatek jídla a práci, která by pomohla lidem dostat se z hrozné situace po moru. Procházela jsem dokumenty a zárážela mě spousta věcí. Třeba proč jsme dováželi ovoce když sami jsme ho měli tolik na vyvážení. A další věci mi přišly zvláštní. Proč bychom měli platit Angličanům za dovoz dřeva když Skotsko nám nabídlo dřevo za poloviční ceny. Zavolala jsem si proto lorda Alfonsa a Dona Diega. Zároveň jsem požádala George, aby byl přítomen.,,Výsosti je to složitá situace,''řekl nevrle Lord Alfonso.,,Opravdu? Mám stejný názor,''odseknu a opřu se víc do křesla. Mám na sobě saténově rudé šaty, které mají na koncích rukávů černě vyšité hvězdy. Vlasy jsem si dnes nechala rozpuštěné. ,,Vysvětlete mi proč dovážíme věci, které máme a proč bereme dřevo za tak draho. To můj bratr nevěděl jak nevýhodné to pro Španělsko je?",,Samozřejmě, že ano, Vaše Veličenstvo,"chopí se slova Don Diego.,,Váš bratr se, ale obával hněvu anglického krále. Kdyby jsme odmítli Anglii a dali přednost Skotsku, vypadalo by to, že Skoty upřednostňujeme.",,Ale prosím vás,"vstanu a otočím se k nim zády.,,Anglie i Skotsko mají dávno uzavřený mír. Nevidím důvod proč bychom nemohli brát tedy dřevo od skotského krále. Navíc by se jistě dalo najít jiné zboží, které by Angličané mohli k nám přivážet,"řeknu a pootočím se. Vidím jak se lord Alfonso zamračí kdežto Don Diego usměje.,,Máte pravdu, Vaše Veličenstvo." Sednu si zpět do křesla a vezmu do rukou nově napsané listiny.,,Toto jsou nově napsané listiny, které dávají příkaz k zastavení dovážení ovoce. Ten druhý naopak žádá Skotsko o vzájemnou spolupráci. Pánové možná jste byli zvyklý, že Španělsko více kupovalo než prodávalo, ale to se ted' změní,"řeknu s úsměvem. Oba se ukloní a listiny si v klidu vezmou. Když se za nimi zavřou dveře, oddechnu si.,,To byl velmi rychlý krok,"řekne mi George a nalije do poháru vodu s citronem. Pohár mi poddá a já si ho s vděčností vezmu. Dnes je opravdu vedro.,,Chci udělat Španělsko silnější zemí, ne slabší. Taky si myslím, že lidé by měli vědět, že královna je na jejich straně, proto dnes navštívím hospici kde ještě leží nemocní lidé. Taky chci přidělit vdovám a svobodným matkám peníze. Mužům kteří bojovali za svého krále v době nepokojů budou uděleny tituly a ocenění. Každý musí vědět, že loajalita se cení." George se s respektem ukloní.,,Chcete abych šel s vámi?"zeptá se. Podívám se na něj a potom položím pohár na stůl.,,Ano. Jste jediný skutečný přítel, kterému tu můžu věřit.",,Výsosti. Jsem nesmírně rád, že mi tolik důvěřujete." Usměju se na něj a vstanu. Přejdu k dveřím, které se otevřou. George mě následuje. Procházím chodbami společně s ním a Francoise. Otočím hlavu jeho směrem.,,Tak mě nezklamte."

Hospic byl opravdu hrozivý. Lidé leželi na lůžkách a prosili o milost. Někteří se dokonce bavili s lidmi, které já nemohla vidět. Věděla jsem, že mor je hrozná a krutá nemoc. Tito lidé mu bud' unikli, ale dostali jinou nemoc a nebo se nad nimi Bůh slitoval a nechal je žít. Jaký to, ale může být život když celé vaše tělo je zohavené? Všechny jsem je litovala a cítila jsem ještě větší potřebu jim pomoci.,,Výsosti,"oslovila mě řádová sestra.,,Vítejte. Já i všichni naši pacienti si nesmírně vážíme vaší přítomnosti,"řekla mi španělsky. Kývla jsem hlavou.,,Oceňuji co vy a vaše sestry děláte pro můj lid. Velmi mě trápí, že jsem tu nemohla být po celou tu dobu a více pomáhat,"řeknu s úpřímným smutkem v hlase.,,Nemějte výčitky, Vaše Veličenstvo. Náš Pán pro vás měl přichystanou jinou cestu. Ted' jste zde, aby jste nám dodala novou sílu a naději" Pousměji se.,,Vskutku. Chci pomoci všem, kteří to potřebují. Vám i ostatním hospicům chci finančně pomoci stejně tak i vdovám a svobodným matkách."Sestra se pokloní.,,To je od vás opravdu ušlechtilé,"řekne a posune se dál. Jdu s ní. Dívám se na pacienty, kteří leží a prožívají své malé bitvy.,,Dnes tu máme celkem třicet pacientů. Většinou už to nejsou ti co měli mor. Dnes je vystřídali ti co podlehli neštovicím a jiným chorobám. V době nejhoršího útoku moru jsme tu měli přes tři sta lidí a z toho jsme jich pohřbili sto osmdesát. Každý člověk měl svůj příběh a každý svůj konec." Všimla jsem si, že na sestřiné tváři byl vidět smutek.,,Zemřel i vám někdo blízký,"odtušila jsem. Přikývla a zastavila se.,,Můj otec tu ležel deset dní. Vypadalo to nadějně, ale poslední den dostal zimnici a zemřel mi v náručí,"selže jí hlas a skloní hlavu dolů. Chytím ji za ruce. Pomalu ke mně zvedne oči zalité slzami.,,Vím jaké to je ztratit někoho blízkého. Já ztratila otce, syna, bratra, synovce, švagrovou a sestru. Každý den se modlím za jejich duše, aby našly klidu a jsem si jistá, že váš otec klid našel." Sestra si utře slzu.,,Děkuji, Vaše Veličenstvo,"řekne dojatě. Pohladím ji po rameni a potom odejdu.
Další dva dny mě ještě návštěva hospicu provázela ve snech. Naštěstí moji depresivní náladu dokázaly zlepšit dopisy od Christophera. Francoise mi je přinesla zrovna když jsem sechystala jít spát.,,Vaše Výsosti, přišly dopisy od jeho Veličenstva,"řekne. Rychle k ní přiběhnu a dopisy jí vyrvu z ruky. Potom skočím do postele a roztrhnu pečet'.,,Můžete odejít." Ještě poručím než se začnu do dopisů. Nejdříve si začnu číst dopis od Edmunda.
Drahá matko.
Doufám, že se máte dobře a zdraví vás neopouští. Já i mí sourozenci se máme dobře. Každý den chodím na vyučování. Můj učitel šermu říká, že se každým dnem zlepšuji. Byl jsem z toho tak nadšený až jsem vyzval otce na souboj. Samozřejmě vyhrál,ale až se vrátíte zkusím to znovu a jsem si jistý, že díky vaší přítomnosti vyhraji ted' já. Lizí vám vzkazuje, že jí moc chybíte a prosí vás, aby jste se co nejdříve vrátila. Hodiny s její vychovatelkou jsou prý nuda a chybí ji vaše vyprávění příběhů. Také Madelaide pozdravuje. Chce abych vás ubezpečil, že se o dvojčata společně s chůvami stará dobře. Nemusíte mít obavy. Velmi nám všem chybíte. Řekl bych, že nejvíce otci. Poslední dobou není tolik veselí jako když jste tu byla. Zato babička Victorie je veselá až moc. Pořád pořádá nějaké malé plesy společně s Lady Anabell. Vypadá to jako by jim to tu patřilo. Mám chut' jim říct, že královou je MÁ matka,ale dbám na vaše rady a držím se zpět. Doufám, že se vám ve Španělsku daří a brzy za vámi budeme moci přijet.
Vaše syn Edmund.

Přitisknu si dopis k srdci. Můj syn. Díky tomu dopisu jsem si nepřipadala tak opuštěně, ale uvědomila jsem si jak moc mi všichni chybějí. Jediné co mě znervóznilo bylo chování Victorie. To jsem,ale ted' nechtěla řešit a proto jsem se začetla do dopisu od Christophera.

Má nejdražší Margaret.
Jak se má královna? Doufám, že dobře. Podle dopisu, který mi napsal George si začala jednat jako opravdový vladař. Nikdy jsem o tobě nepochyboval. Chci, aby si věděla, že máš mou plnou podporu i podporu Francie. Dávej si pozor na šlechtu. Budou tě zkoušet. Najdi si opravdové a věrné muže kterým by si mohla věřit a opřít se o ně. George ti také pomůže.
Jak se má má růže? Celé dny trávím na zasedáních rady a poslouchám je jen jedním uchem. V myšlenkách jsem stále s tebou a přemýšlím co děláš. Večery pak trávím na naší terase a dívám se na hvězdy. Představuji si, že si tu se mnou a díváme se spolu. Je možné, aby králi tolik scházela jeho královna? Navštěvuji i naše děti. Edmund se do učení opravdu ponořil. Jsem na něj opravdu hrdý a Lizí je čím dál více krásnější. Vlastně bych řekl, že se ti dost začíná podobat. Tím mé srdce trpí, protože si uvědomuji tu vzdálenost mezi námi. Občas mám chut' na vše zapomenout a rozjet se za tebou. Vím ale že by si mi pěkně vynadala a proto počítám každý den do tvého návratu. Dvojčata rostou jako z vody. Chůvy říkají, že sílí a Sylvie se za dětmi občas také příjde podívat. Vím, že tě zajímá i situace ve Francii. Můžu tě uklidnit. Spory mezi katolíky a protestanty jsou nyní v klidu. Král Navary dokonce požádal o mír. Jsem opravdu rád, že tahle hrozná etama se chýlí ke konci. Jak se má nejkrásnější žena na tomto světě? Každou noc kdy neležíš vedle mě a nemůžu tě obejmout je horší než kdyby mne nepřítel probodl tisíckrát mečem. Prosím a doufám, že se mi vrátíš co nejdříve.
Tvůj Christopher.
Přitisknu si dopis k srdci. Christopher. Vstanu a jdu ke dveřím od verandy. Cestou položím dopisy na stůl. Otevřu dveře a vejdu. Vzduch se trochu ochladil, ale přesto je tu teplo. Obloha je posetá hvězdami. Opřu se o zábradlí a dívám se na hvězdy. Za chvíli vidím jak jedna padá. zavřu oči. prosím.. Přeji si, aby mé děti byly brzy se mnou. Pomalu oči otevřu. Hvězda je pryč. Usměji se. Sednu si do křesla a vezmu deku, která je na malém stolku. Přikryji se a dívám se dál. Dlouho do noci se dívám na hvězdy a myslím na svoji rodinu. Potom usnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 5. ledna 2016 v 15:22 | Reagovat

Nádhera! Už se těším na další díl! A mám otázku. Jak to bude s ff deathless? :-) Je to taky moc pěkný příběh a byla by škoda kdyby skončil. ;-)

2 lujcy lujcy | 8. ledna 2016 v 18:36 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se díl líbí :-) Deathless chci určitě dopsat,ale momentálně mám rozepsané tři příběhy včetně Mysterious Queen, ale v únoru bych měla být doma kvůli zdravotním problémům tak bych to dopsala ;)

3 Eva Eva | 12. ledna 2016 v 12:21 | Reagovat

To znám, taky mám několik rozepsaných příběhů ale nedokázala bych vydávat díly tak často. Trvá mi klidně měsíc než dopíšu další díl příběhu, takže tobě klobouk dolů. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama